Tlaková injektáž | Topsanace.cz | sanace zdiva a odvlhčení staveb

Tlaková injektáž patří v současnosti mezi nejúčinnější izolační metody zdiva, na rozdíl od mechanických metod podřezávání zdiva si injektážní technologie nevyžadují drastické zásahy do nosných konstrukcí, díky čemuž jsou ideálním řešením pro historické objekty, rodinné domy i průmyslové stavby.

Tento technologický postup spočívá v cíleném vpravování certifikovaných sanačních hmot přímo do jádra poškozeného stavebního materiálu pod kontrolovaným tlakem.

Využitím speciálních vysokotlakých nebo nízkotlakých čerpadel se injektážní hmota efektivně dopraví do zdiva a účinně se rozptýlí do jeho trhlin a pórů.

Tímto způsobem jsme schopni distribuovat izolační látku do hloubky konstrukce, kde okamžitě reagují s přítomnou vlhkostí, nebo vytvářejí nepropustnou hydroizolační bariéru.

Rozdělení tlakové injektáže zdiva

Tlakové izolace zdiva rozdělujeme na:

A) Nízkotlaká injektáž zdiva – jedná sa o tlakovú metodu do přibližně 10 barů, je to šetrná tlaková metoda která se využívá zejména u starších staveb, křehčích materiálů.

B) Vysokotlaká injektáž zdiva – jedná sa o tlakovú metodu do přibližně 100 barů, používá k rychlému a hloubkovému protlačení hmot do hutných struktur (napr. betonu), nebo při aktivním zatékání tlakové vody.

*Nizkotlaká injektáž zdiva

*Vysokotlaká injektáž zdiva

Vodorovná a svislá izolace zdiva

Injektáž se používa provedení vodorovné a svislé izolace zdiva.

A) Vodorovná izolace zdiva – jedná se o izolaci zdiva nad terénem, zastavení vzlínající vlhkosti od základu stavby, jejím hlavním cílem je zastavit kapilární vzlínání vody ze základů do nadzemních částí zdiva.

B) Svislá izolace zdiva – jedná se o izolaci zdiva pod terénem (suterénní prostory, sklepy), její hlavním cílem je zastavení vzlínající vlhkosti od základu stavby a zároveň zastavení působení vlhkosti z boční strany zdiva, nebo zastavení tlakové vody.

*Schéma zhotovení vodorovné izolace

*Schéma zhotovení zvislé izolace

Druhy injektážních hmot pro tlakovou injektáž zdiva

1. Polyuretanové injektážní pryskyřice (PU)

Polyuretanové injektážní pryskyřice patří k absolutně nejpoužívanějším a nejuniverzálnějším materiálům v moderním sanačním inženýrství.

Jejich dominantní doménou je oprava, těsnění a hydroizolace betonových konstrukcí, železobetonových monolitů, podzemních inženýrských sítí a dynamicky namáhaných trhlin.

Hlavní předností polyuretanů je jejich schopnost přesně reagovat na podmínky uvnitř ošetřovaného materiálu, přičemž se podle konkrétní receptury a účelu použití dělí na penivé a elastické injektážní pryskyřice.

2. Akrylátové injektážní gely

Akrylátové injektážní gely představují technologickou špičku v oblasti plošné hydroizolace a injektování hluboko integrovaných konstrukcí, které jsou z vnější strany trvale vystaveny negativnímu tlaku podzemní vody.

Jejich nejzásadnější technickou vlastností je mimořádně nízká viskozita v momentě míchání a aplikace. Tato tekutost je téměř identická s viskozitou čisté vody, což znamená, že gel nepodléhá omezením běžných pryskyřic a dokáže bez problémů proniknout i do těch nejhustších kapilárních struktur, jemných pórů cihel či mikrotrhlin o tloušťce hluboko pod 0,1 milimetru.

Tyto výjimečné penetrační schopnosti dělají z akrylátových gelů ideální materiál pro takzvanou oponovou (rubovou) injektáž.

Akrylátový gél se následně pod kontrolovaným tlakem tlačí do zdiva. Tam se po předem přesně nastaveném čase (reakční dobu gelu lze regulovat od desítek sekund po desítky minut) přemění na pevnou, pružnou, vodou nerozpustnou hydroizolační oponu.

Tato gelová vrstva dokonale vyplní zdivo až do nejmenších pórů a kapilár a vytvoří nepropustný štít, který natrvalo odřízne konstrukci od zdroje vlhkosti.

Navíc mají akrylátové gely schopnost reverzibilně vázat vodu – v suchém období mírně zmenší objem a při opětovném kontaktu s vlhkostí opět nabbytnou, čímž je zajištěna jejich nepřetržitá samoregenerační schopnost.

Provedení tlakové injektáže zdiva

Provedení tlakové injektáže sestává z provedení injektážních vrtů o průměru 10 mm, pod úhlem 30–45 stupňů, hloubka vrtu je kratší o 5 cm než je průměr zdiva.

Injektážní vrty se vyčistí stlačeným vzduchem a osadí se speciální ocelové, nebo plastové ventily, takzvané injektážní pakry. Přes tyto pakry se do konstrukce pomocí vysokotlakého, nebo nízkotlakého čerpadla vpravuje injektážní hmota.

Působením kontrolovaného tlaku začne hmota okamžitě a cíleně migrovat do všech stran, přičemž spolehlivě zaplní i ty nejmenší kapiláry, póry, mikrotrhliny a dutiny v cihle, betonu či maltě, do kterých by beztlaková směs nikdy nepronikla.

Během procesu polymerizace, expanze nebo zatvrdnutí se uvnitř stěny vytvoří kontinuální, hydrofobní a dokonale celistvá clona. Vzlínající či tlaková podzemní voda již nedokáže překonat toto mechanicky a chemicky upravené pásmo, díky čemuž se aktivní průsaky okamžitě zastaví a zdivo nad úrovní injektáže začne přirozeně vysychat.

Životnost injektážní hmoty

Tlaková injektáž zajistí dlouhodobú životnost a odolnost, používané injektážní hmoty jsou stabilní, odolávají solím obsaženým ve zdivu, nestárnou pod vlivem mrazu a vytvářejí trvalou bariéru, která chrání nemovitost po celé generace (desítky let).

Tlaková injektáž zdiva